UKÁZKA Z KNIHY

Úryvek z kapitoly o evakuaci goril z pavilonu během povodně 2002:

“Zvířata byla celkem klidná. Vše se ale dramaticky změnilo s naším příjezdem do povodňové věže, zejména když se jim před očima zjevil veterinář. To je doslova rozlítilo. Spustila podrážděný křik, panicky běhala z rohu do rohu a nešlo je nijak utišit. Správně bychom to měli přerušit a nelámat jejich excitované rozpoložení přes koleno. Na nějaké otálení ale nebyl čas. Doktor vytáhnul foukačku, asi dva metry dlouhou dutou tyč, nabitou šipkami s uspávací látkou, a zamířil ji na Tadaa. A pak se stalo něco, co mi utkvělo v paměti jako jeden z nejsilnějších momentů z celé povodně. Samec se vztyčil, nahromaděné emoce v něm nekontrolovaně zkratovaly, a vmžiku, v jediné vteřině, zmizely všechny čtyři gorily bleskovým pohybem pod vodou. Tak rychle, že jsme to sotva postřehli, natož abychom tomu uvěřili. Zírali jsme za nimi do rozčeřené hladiny, dočista ochromení tím nenadálým zvratem, a snad jsme i přestali dýchat. Zaplavené schodiště je jednoduše spolklo, voda se zavřela a byly pryč.”